Rozhovor S Gabby Riverou „Julie Se Nadechne“

2024 Autor: Steven Freeman | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 08:15

Hned od Bronxe z podvádění je Gabby Rivera queer Latinx spisovatel, který je také zastáncem LGBTQ mládeže a nebojácným Nuyoricanem. Tento týden si Dial Books znovu vydala svůj debutový román 2016 Juliet Takes Breath, nadcházející příběh o Juliet Milagros Palante, studentce Bronxe, která se stěhuje do Portlandu v Oregonu na stáž se slavným feministickým autorem. Kniha je zase veselá a srdcervoucí, je technicky mladým románem pro dospělé, ale kdokoli, kdo kdy musel smířit svou vlastní identitu s ne zcela podpůrnou rodinou nebo najít cestu na neznámém místě, se uvidí v Julii.

Rivera, nyní sídlící v Kalifornii, byl také autorem Marvelovy krátkodobé, ale milované americké série, po America Chavez, první queer Latina superhrdina, který kdy vystupoval v Marvel Comics. Dále pracuje na dalším komiksu, tentokrát s ilustrátorem Royal Dunlapem, a nahrává podcast s názvem Joy Revolution. Zde Rivera hovoří s People CHICA o tom, jak se Juliet změnila od svého prvního vydání a proč si myslí, že je důležité telefon z telefonu odpojit.

Kdy jste si poprvé uvědomil, že chcete být spisovatelem?

Většinu svého života jsem psal. Moje máma byla učitelka, takže jsem se naučil číst a psát velmi brzy. Na střední škole jsem byl básníkem performance a pak jsem začal psát povídky. Nebyl jsem si nikdy jistý, zda dokážu napsat kariéru, ale vždy jsem věděl, že je to vášeň a něco, co jsem vždy chtěl dělat bez ohledu na to, co. Bylo to opravdu s publikací Juliet Takes Breath, že jsem si uvědomil: "Hej, můžu si říkat sám spisovatel v reálném životě."

Tato kniha byla původně vydána v roce 2016. Jaké to bylo revidovat něco, co jste již viděli jako hotové? Jaké změny jste v textu provedli?

Poprvé to bylo velmi kutilské, až do okamžiku, kdy jsem to já a moje přítelkyně v té době editovali knihu v dokumentu aplikace Microsoft Word. Bylo to přímo ze suterénu mé matky a do světa. S publikováním Juliet získává lásku a péči, kterou potřebuje, číslo jedna tím, že se ujistí, že je tam všechno, stejně jako všechny čárky a tak. [Také jsem udělal nějaký], abych rozšířil Julietův pohled na ženství a objasnil to, a udělal nějakou práci s Phenem, aby mu dal více oblouku jeho příběhu. Nikdy to nebylo s úmyslem přepracovat celou knihu. Bylo to jako: „To je neuvěřitelné, ujistěte se, že je to nejlepší, jaké to může být, než vyjde na ještě širší publikum.“

Jsem z Bronxu, Juliet je z Bronxu. Jsi Puerto Rican, Juliet je Puerto Rican. A tak dále a tak dále. Kolik této knihy je autobiografické? Existují nějaké postavy inspirované lidmi ve vašem skutečném životě?

Sto milionů procent tato kniha je autobiografická, s fiktivním zvratem. Je to na základě mé zkušenosti zamilovat se do feministické knihy v 19 letech a pak vzít můj zadek do Portlandu v Oregonu. Byl to divoký zážitek otevírající oči. Vždycky jsem chtěl být spisovatelem, takže jeden z mých tehdejších mentorů psaní, autor jménem Ariel Gore, byl jako: „Yo, ty bys měl ten příběh napsat - Portorikán, který jede do Portlandu a vymýšlí se.“Většina postav jsou lidé, které znám, zejména na začátku, jako moje máma a táta. Lil 'Melvin je jako můj bratr, když byl malý, Titi Wepa je založena na jedné z mých tet. Titi Wepa není jméno, ale ve svém smyšleném světě mohu učinit Wepa jménem, stejným způsobem, jakým Palante není příjmení. Palante je shromážděný výkřik, [ale] v mém světě Juliet Milagros Palante - to 'to je jméno, víš? Je to solidní, kulturní, mocné jméno a bylo to také záměrné. Juliet je od Shakespeara, Romea a Julie, takže hned tady je klasické uznání. Milagros překládá na „zázrak“, protože to je to, co je, a skutečnost, že jsem naživu a prosperuji jako queer Latina, je pro mě zázračné. Palante nám má připomenout, abychom vždy postupovali vpřed, neustále se zlepšovali a tlačili k lepšímu. Její jméno představuje velikost.vždy se zlepšovat a tlačit k lepšímu. Její jméno představuje velikost.vždy se zlepšovat a tlačit k lepšímu. Její jméno představuje velikost.

Vycházející scéna v této knize je tak srdcervoucí a nutila mě přemýšlet o tom, kolik málo takových scén jsem četl v jakékoli knize, natož romány YA. Jak na tuto scénu reagovali čtenáři od vydání knihy?

Myslím, že lidé s tím mohou opravdu souviset, protože to není tak dramatické, převratné stolování, Julie dostane facku do tváře. Je tu napětí, můžete cítit, že její máma zpracovává, můžete cítit, že rodina je překvapená. Probíhá také uprostřed velmi živé a zábavné rodinné večeře. Jsou na Julii hrdí. Dělají si srandu, Titi Wepa má 40. Chtěl jsem, aby se cítil velmi autenticky, takže spousta lidí z Portorika a Latinxu byla jako: „Páni, to je moje rodina u jídelního stolu, neumím si představit, že přijdu takhle, “nebo„ To jsem byl já. “Jednou z největších věcí, na které se lidé vztahují, je Julietina máma Mariana, která má v knize vlastní cestu, jak navigovat, jak vyjde její dcera. Čte, co Juliet četla, o tom mluví s ostatními lidmi v rodině. Chtěl jsem dát všem latinským matkám svolení k vlastní cestě.

Je zřejmé, že naděje na tuto knihu je, že se queer Latinx děti z Bronxu nebo kdekoli jinde, uvidí odrážet v Julii, když se možná ještě neviděli v médiích. V jakých knihách nebo filmech a pořadech jste se viděli, když jste vyrůstal?

Opravdu musím vzdát čest americké verzi Ugly Betty. Nebyla to dokonalá show … [ale] Opravdu jsem miloval, že America Ferrera hrála na světě baculatého, inteligentního, dobrého, přemýšlivého, motivovaného a ambiciózního Latina, snažícího se přejít na bílý průmysl a všechny problémy, které přišly s tím. Poprvé jsem byl rád, "Co?" Nebyla divná, ale aby jí mohla stačit. Bylo to jako zářivé světlo ve tmě. Nevím, jestli jsem v dětství viděl sám sebe, s výjimkou dětských způsobů, jako je Matilda Roalda Dahla. Byla to kouzelná holčička, to jsem miloval. Když jsem dosáhl 19 nebo 20 let a byl jsem na vysoké škole a ve své první třídě ženských studií, tehdy jsem začal číst ženy barvy. Tehdy jsem četl zvonkové háčky, Toni Morrison, Gloria Anzaldúa,Četl jsem sto let samoty Gabriel García Márquez. Tehdy můj mozek explodoval a byl jako: „Kde je tohle všechno? Proč jsem to četl jen na vysoké škole? Co je dobré, střední škola? “

Harlowe není skutečná, ale existuje spousta odkazů na skutečné feministické a queerové ikony jako Octavia Butler a Marsha P. Johnson. Přemýšleli jste o vytvoření seznamu pro čtení pro své mladší čtenáře? Doufáte, že přijdou zvědaví, jako Julie?

Chci, aby byli všichni zvědaví a motivovaní. Ty dvě vlastnosti - člověče, dostanou tě kamkoli. Z domu vaší matky, do života, který chcete. Zvědavý a motivovaný, to je vlna. Jděte na svět. Posouvání, telefon, to vám nepomůže být vaším nejlepším já, pokud už nejste zvědaví a motivovaní. Pokud jde o seznam čtenářů, přemýšlel jsem o jeho přidání jako stránky na můj web.

Bydlíte teď v Kalifornii, že? Co vás odvezlo od Bronxu?

I moved to the Bay Area last year. I spent 35 years of my life living in New York and the Bronx, with two years in Brooklyn, so I have lived in the Bronx. The thing that was getting to me was that I felt like I just needed more nature and more space. My mental health was actually being affected by living in New York City, all the stress and anxiety and everything concrete. When I did a gig in California, there was all this open sky and all this sunshine, and I was like, “Damn, I just need a break. I need to be able to take a break so I can step back and come back with a lot of love and energy.” So for my mental health I moved to the West Coast to breathe and to get some sunshine. I miss my Puerto Ricans, I miss my Dominicans, Jamaicans, West Indians. I miss the food, the people, the church parties, the fish fries, the salsa. I miss it and I'm glad. I see myself hopefully coming back to the Bronx and doing my work and creating space for Bronx writers, I'm just in my healing time right now.

A děláte nový komiks zdarma s Royal Dunlapem. Můžeš nám o tom něco říct?

bb free je trochu baculaté - myslím, že Puerto Rican-sestoupil, protože je to jako 100 let v budoucnu - mamita se snaží přijít na sebe, a ona je ve velmi přísné situaci s tátou a musí jít. Vyrazila tedy na cestu se svou nejlepší kamarádkou Chulitou. Mají svou rozhlasovou show a přijímají Ameriku po změně klimatu, takže krajina je jiná, počasí je jiné, dělají se všelijaké věci. Bude to divoké a já jen nechávám svou fantazii jít kamkoli sakra chce. Jde v podstatě o dva nejlepší přátele, výlet, dobrodružství - to jsem já, to je můj žánr. Chci jen dívky, aby věděly, že doslova mohou se svým životem dělat, co chtějí, sakra. Dokud nezpůsobí žádnou újmu, nemusí poslouchat nic jiného než co “je v jejich srdcích.